ROZHOVOR: Jaškin tvrdě maká, chválí gólmany a čeká na šanci

Český forvard Dmitrij Jaškin strávil páteční mač s floridskými Pantery na krajně nepopulárním místě: v kabině se vyjížděl na kole a po očku sledoval, jak si vedou jeho spoluhráči. Ano, nevešel se do sestavy St. Louis Blues. Ne že by se mu to stávalo často, jen jeho pozice není tak silná jako v minulém ročníku, kdy i díky zraněním řady opor dostával hodně prostoru a sbíral body. Kufry ale rozhodně balit nehodlá, prioritou pro něj zůstává NHL, kde ostatně má podepsanou smlouvu i na příští sezónu.

V útoku Blues panuje silná konkurence, změnila se vaše role. Jak svou situaci vnímáte?
Oproti loňsku nejsem v pozici, jakou bych si představoval. Máme totiž hodně moc dobrých hráčů, navíc zůstali zdraví. A tak člověk může skončit mimo sestavu. Ne že by s tím musel počítat, ale proti Floridě to zrovna tak dopadlo. Musím jít dál, čekat na šanci. 

Kdy se od trenérů dozvídáte, zda nastoupíte nebo ne?
Prostě ráno přijdete a vidíte (smích). Buď na tabuli najdete své číslo a hrajete, nebo sedíte. Nikdo nic říkat nemusí.

Bluesmeni mají prakticky jasně dané první dvě formace, do kterých se prosazuje těžko. Na vás zbývá spíše třetí, či čtvrtá řada. Chcete se profilovat jako produktivní hráč, nebo se spíše snažíte bránit?
Bránění je věc, na kterou jsem se v poslední době soustředil. Myslím, že se mi to i povedlo. Po defenzivní stránce hraju lépe než minulý rok, možná i proto ode mě nepřišlo tolik ofenzivy. Snažím se hrát celoplošný hokej, zvládat každou herní situaci. Tady to není jenom o tom, jak šikovné máte ruce. Musíte umět všechno. I naši nejlepší útočníci chodí hrát oslabení.

Jak vnímáte vaše výkony ve srovnání s těmi loňskými?
Nemyslím si, že bych v tréninku udělal něco hůře. Jen se snažím plnit jiné úkoly. Někteří naši hráči se ale o dost zlepšili, navrch jsme získali nějaké posily.

Mluví s vámi hlavní kouč Ken Hitchcock o vaší hře?
Tady to tak nefunguje, tady nikdo nemluví, takže je hodně otázek, ale žádné odpovědi. Jediná šance je makat dál a čekat na šanci.

Jak náročné období snášíte psychicky? Nevoláte pro povzbuzení tátovi?
Ale jo, mluvím s ním skoro denně. Bavíme se o tom, ale musím se z toho dostat sám. Zatím jsem nehrál jen dvakrát. Kolotoč tréninků a zápasů se pořád točí, takže člověk vysedávání na tribuně zase tolik neprožívá. Není to tak nepříjemné, jak by se mohlo zdát.

Co děláte během duelu, když zrovna nehrajete?
S ostatními náhradníky pořád trénujeme. Třeba jezdíme na kole. Zápas sledujeme jen tak po očku, zase tolik to neprožíváme. Jsou to trochu jiné emoce. Že bych si zařval, když dáme gól, to zase ne. I když i na to občas dojde.

Říká se, že hráči jsou mnohem více nervózní, když se na hokej jen dívají, než když ho sami hrají. Máte to stejně?
Jasně. Podívejte se, jak to cvičí s trenéry. Já jsem hodně nervózní a je jedno, jestli koukám na St. Louis nebo na Vsetín.

Současná role zdravého náhradníka vám rozhodně nepomáhá v boji o nominaci na Světový pohár...
Určitě mě to mrzí. Ale pořád zbývá dost času. Pokud uděláme play-off, tam to bude o trochu něčem jiném. Doufám, že se dostanu do sestavy a že se mi začne dařit.

Víte o nějakých inspekčních cestách trenérů repre? Kdo se na vás přijede podívat?
Slyšel jsem, že by měl přijet pan Kalous. Uvidíme, jestli se opravdu zastaví. Do Světového poháru ještě zbývá dost času.

Pojďme k zápasu s Floridou. Jak byste ho hodnotil?
Začali jsme dobře, rychle jsme stihli vstřelit tři góly. Je zvláštní, že mimo náš led nám to takhle padá. Po první přestávce se hrál už hokej, který se bude v poslední fázi sezóny objevovat mnohem častěji. Fyzicky náročný, bojovný. Dost nás podržel Brian Elliott, díky němu jsme přežili i domácí snahu o vyrovnání ve třetí třetině.

Mimochodem, na Floridu asi kvůli počasí jezdíte hrát rád, že?
V St. Louis se počasí pořád mění, máme jeden den minus patnáct, druhý den nad nulou, jeden den je déšť, jeden sluníčko. Další sníh. Není to zrovna příjemné a na psychice vám to nepřidá. Tady je to super, když jedeme sem nebo do Kalifornie, tak se všichni těší. Dobíjíme baterky.

Pojďme ještě zpátky k vašim brankářům. Co říkáte na jejich souboj o post jedničky?
V kabině jsme moc rádi, že máme dva kvalitní gólmany. Myslím si, že oni mezi sebou nemají žádné problémy, všechno si vyříkali a jsou v pohodě. Teď chytá skvěle Brian, snad dva měsíce v kuse nás drží nad vodou, Jake (Allen) je momentálně zraněný. Uvidíme, kdo pak dostane přednost pro play-off.

V některých klubech NHL hráči přiznávají, že se jim před jedním gólmanem hraje lépe než před druhým. Že jsou jistější, nebojí se udělat chybu a podobně. Jak je to u vás?
Nám se před oběma hraje suprově, věříme jim.

V NHL máte smlouvu ještě na jednu sezónu. Co když se ale neprosadíte? Zvažujete jiné varianty? Třeba odchod do bratislavského Slovanu, kde teď působí váš otec i bratr?
Stát se může všechno, ale teď o tom nepřemýšlím. Věřím, že se to brzy otočí a v NHL se udržím. Snažím se všechno brát optimisticky, zůstávám v pohodě.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter