Stovka nejlepších (100.): Z Cartera vyrostl lídr, byť si vylámal zuby na Žralocích

Několik týdnů, ba snad i měsíců dumali tři přispěvatelé NHL.cz nad poměrně unikátním výběrem. Rozhodli se totiž sestavit žebříček sta nejlepších hokejistů NHL za uplynulý ročník a ve stručných medailoncích je představit během "okurkové sezóny". Práce na seznamu se ujali šéfredaktor Jan Šlapáček, autor několika hokejových publikací Jiří Lacina a každodenní redaktor Tomáš Zatloukal. Právě on vám postupně přinese příběhy elitní stovky, přičemž začínáme právě dnes s příběhem Jeffa Cartera.

Kdyby jen Jeff Carter býval tušil, když koncem loňského října završil svůj čtyřbodový koncert proti San Jose, že právě Žraloci se stanou osudovým soupeřem nejen pro něj, ale pro celý kádr LA Kings. Tu noc mluvil o ponížení, které se Králům od tradičního rivala dostalo v zahajovací den základní části, kdy ve Staples Center kalifornský protivník se zubatou parybou ve znaku zaskočené domácí jasně přehrál a deklasoval 5:1.

"Dost nás ztrapnili," přiznal "Carts" potupu v Los Angeles. A tak dal najevo satisfakci z toho, že družina kolem tehdejšího kapitána Dustina Browna ostudnou porážku Sharks vrátila. San Jose vidělo prohru svých favoritů 1:4. U všeho důležitého byl Carter, dvakrát skóroval, přidal dvě asistence. "Myslím si, že pro nás bylo moc důležité přijet do SAP Center a ukázat, co umíme. Museli jsme. Nebyl to snadný úkol, ale odvedli jsme skvělou práci."

Jednatřicetiletý kanonýr byl toho večera hrdinou, naopak Martinu Jonesovi vyčítali jednu z jeho branek. O pár měsíců později se role vyměnily, Carter a jeho spoluhráči se "dočkali" zatracení od náročných fanoušků, zato Jones brilantními výkony dal zapomenout na svého mistra Jonathana Quicka a pomohl ukončit "žraločí komplex". Dravé paryby dlouho čekaly na postup přes hollywoodského arcisoka. Tentokrát uspěly v pěti duelech.

Porážky od San Jose tak olemovaly jinak vynikající ročník v podání rodáka z ontarijského Londonu. Vypadnutí s úhlavním nepřítelem muselo pořádně zhořknout na patře, obzvláště když to Sharks dotáhli až do finále Stanley Cupu, kde statečně čelili suverénní mašině jménem Pittsburgh Penguins. Carter měl tou dobou prázdniny a zrovna točil krátké video, zámořskou obdobu kampaně BESIP, a varoval před alkoholem za volantem.

Mistr umění střeleckého v akci:

Slovo vynikající není pro popsání Carterovy sezóny nijak přehnané. Ano, play-off mu, ačkoliv nasázel nejvíce gólů z celého týmu (2), nevyšlo, se svými kumpány byl u příliš mnoha obdržených branek, nicméně jinak zase válel. Nastřílel 24 gólů, přidal 38 asistencí, pravidelně chodil na oslabení, po Anže Kopitarovi z losangelských forvardů nejčastěji, odhodlaně blokoval střely, sem tam s někým práskl o mantinel. Zkrátka patřil k tahounům. I mimo led.

"Nestalo se to přes noc. Pro takovou roli jsem rostl jedenáct sezón. Nepatřím k nějakým křiklounům, nemluvím často. Ale postupně to přicházelo a stále jdu v tomhle směru kupředu. Pomohlo mi, že jsem hrál se spoustou skvělých vůdců," hlásil Carter v prosinci, kdy coby nejproduktivnější borec Kings marodil. Jeho vliv vychválil i GM Dean Lombardi, moc si cenil, v jakého hráče kdysi bezstarostný "party boy" dorostl.

Statistická perlička: Carter letos vstřelil 300. gól v NHL

O tom, jak si jej cení ostatní Králové, snad nemá cenu ani mluvit, Carter se těší velkému respektu, mladým hráčům pomáhá coby mentor, hlavně Tyler Toffoli je mu za leccos vděčný. Právě po jeho boku se bývalý střelec Letců z Philadelphie tak rád prohání, letos s ním hrával nejčastěji, na levém křídle je doplňoval Milan Lucic, a tak se tak nějak přirozeně stvořila nová "odrůda" Sedmdesátkové lajny. Šlapala na výbornou.

Dál ovšem již fungovat nebude, Lucic, snad kvůli sporům o délku smlouvy, odešel do Edmontonu a s Oilers podepsal dlouhodobý kontrakt. Toffoli s Carterem tak budou hledat nového parťáka, ačkoliv pro staršího z obou ofenzivních es Sutterovy družiny nejde o tu nejaktuálnější otázku. Tu představuje Světový pohár, kam byl coby osvědčený reprezentant nominován. S Kanadou před dvěma lety bral zlato v Soči, jen těsně přišel o to z Vancouveru.

Třeba i rok 2016 pro něj skončí ziskem stříbrné trofeje. Té, která rozenému vítězi jako jedna z mála chybí.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter