Stovka nejlepších (94.): Od okénka s horkou kávou k luxusní smlouvě, to je cesta MacKinnona

Představte si to. Jedete autem k přepážce řetězce rychlého občerstvení, vykoukne na vás Tomáš Plekanec s Jaromírem Jágrem a s legráckami vám předají vámi navolené menu. Obdobnou situaci si skutečně zažili loni v létě Kanaďané, když je v rámci reklamní kampaně známé sítě kaváren Tim Horton's obsloužili Sidney Crosby s Nathanem MacKinnonem. Pro dvacetiletého útočníka tak začala sezóna, která mu vynesla sedmiletý kontrakt na 44,1 milionů dolarů.

Jednoho by napadlo, proč s Crosbym točil právě MacKinnon. Prostou odpovědí by bylo renomé talentovaného forvarda, prý se má jednou stát králem NHL a napodobit kanadskou modlu s číslem 87. Lepší verzi ale nabízí původ obou borců, jak MacKinnon, tak Crosby jsou pýchou Cole Harbour v Novém Skotsku. Ostatně přiložené video v jednu chvíli na tento fakt naráží a odhaluje, že vítěz Calderovy trofeje za rok 2013 není vyloženě "světoznámou personou".

"Ještě je tam ten nováček z Colorada. McGinnis!" hlásí usměvavá paní v brýlích a centr Lavin slaví svůj jediný bod v nevážném duelu s Crosbym. Přece jen serióznější jsou jejich vzájemné souboje na ledové ploše, které vždy provází značná mediální pozornost. Oba k sobě vzájemně chovají značný respekt. Jeden o druhém plýtvá superlativy. A MacKinnon občasnými záblesky naznačuje, že by skutečně jednou mohl svého krajana přerůst.

Třeba když v listopadu během 13 sekund  dvakrát propálil Mikea Condona z Montrealu Canadiens, nebo tentýž měsíc proletěl obranou newyorských Rangers a suverénně zakončil. Tou dobou musel "Sid the Kid" sledovat jedničku draftu z roku 2013 s jistou žárlivostí, vždyť on sám se pod koučem Mikem Johnstonem tuze trápil a měl na kontě pouze devět bodů, zatímco MacKinnon sbíral bod na utkání a s 18 zápisy vedl týmové kanadské bodování.

Málem bychom zapomněli, jak dva dny před Silvestrem nasázel šikovný dravec s devětadvacítkou na zádech hattrick do sítě San Jose Sharks a ukončil dvě černé série: Laviny čekaly na výhru v SAP Center 13 mačů, sám šťastný střelec se trefil po 14 zápasech, kdy vyšel na prázdno. "Je to úsměvné, jak to funguje. Teď jsem se dlouho neprosazoval a pak najednou dáváte góly po hrstech." Coloradu bylo hej, drželo se v postupové osmičce do play-off.

Jenže poté došel dech všem - MacKinnonovi a jeho spoluhráčům, bezradně působil i hlavní kouč Patrick Roy. Druhá polovina základní části až nebezpečně připomínala ročník 2014-15, kdy se budoucí superhvězda potýkala s takzvanou "sophomore jynx", obávanou kletbou postihující hokejisty NHL, kteří pravidelně nastupují druhým rokem a nejsou kvůli ní schopni naplnit velká očekávání a předčit slibné výkony, jimiž se prezentovali coby nováčkové.

MacKinnon ví, o čem je řeč. Poté co si 63 body zajistil Calderovu trofej, odehrál v další sezóně jen 64 zápasů a nastřádal 14 gólů a 24 asistencí. Slabota. "Přitom jsem byl lepším hráčem. Jen jsem si přestal věřit, odešlo mi sebevědomí," vzpomínal na těžké období, které nakonec dostalo zlatou tečku na mistrovství světa v Praze. Ano, MacKinnon nechyběl v Crosbyho družině, která styl "start-cíl" ovládla loňské MS a shrábla prémii za neporazitelnost.

 Možná tam se brzy jednadvacetiletému borci vrátila sebedůvěra, devíti body se o zlato na krku svém i ostatních spoluhráčů postaral opravdu výrazně. Na zlaté vlně jel až do Nového roku, pak přišel útlum, završený zraněním kolena. V Coloradu nicméně věří, že šlo o dočasné tápání. A že v tomhle chlapíkovi, který vypadá jako o dvacet let mladší kopie svého otce, se skrývá zářná budoucnost Lavin. Právě proto se před pár dny stal nejlépe placeným mužem Sakicovy bandy.

6. díl: Devan Dubnyk
5. díl: Ryan Nugent-Hopkins
4. díl: Boone Jenner
3. díl: Keith Yandle
2. díl: Mark Scheifele
1. díl: Jeff Carter

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter