Ústup krále? Lundqvist zatím neprožívá nejlepší sezonu

Dvanáct let za sebou se v New Yorku řídili heslem In Henrik We Trust. Tedy v češtině: V Henrika věříme. Kariéra hvězdného gólmana začala jeho přeměnou z neznámého Švéda vybraného v sedmém kole do superhvězdy světového formátu během jeho nováčkovské sezony 2005/06. Od té doby se stal tváří Rangers a dlouhá léta patří k jejich oporám. Tuto sezonu se ale zdá, že mu možná dochází šťáva…

Nálepku hvězdy organizace a největšího hráče týmu vám zpravidla dávají média a fanoušci. Ale nenechme se zmást, Lundqvist je přesným ztělesněním tohoto hráče. Čtyřiatřicetiletý Švéd táhl Blueshirts v časech, kdy produktivita byla místy až mizerná a defenziva před jeho brankovištěm ještě horší.

Víc než cokoliv se pověst nejlepšího či nejdůležitějšího hráče organizace určuje podle toho, jak reagujete, když o vás pochybují a na zádech máte tuny kritiky.

V domácím zápase s Pittsburghem před dvěma dny byl v polovině druhé třetiny vystřídán Lundqvist Antti Raantou po té, co ze sedmnácti střel pustil čtyři branky. Raanta dostal další dvě a hráči Rangers byli dokonce po druhé třetině vypískání, nakonec do šaten odešli jako spráskaní psi s porážkou 1:6.

V poslední době se Pens stali pro Lundqvista strašákem. Proti týmu z Pittsburghu dostal z posledních 58 střel 14 branek a byl vystřídán v posledních třech utkáních s tímto rivalem. 

A hlasy fanoušků Rangers jsou slyšet čím dál víc. Na trenéra Alaina Vigneaulta naléhají, aby dal příležitost výborně hrajícímu Anttimu Raantovi, protože ten ve všech zápasech, do kterých šel jako startující gólman, vyhrál. Před zápasem byl bývalý kouč Canucks dotázán, jestli zvažuje změnit post jedničky ve prospěch Fina. Odpověděl jasně: „Ne, Henrik je číslo jedna.“

Od roku 2005, kdy sebral místo jedničky Kevinu Weekesovi jako třiadvacetiletý mladík, patřila branka jenom Králi Henrikovi. Steve Valiquette, Chad Johnson, Martin Biron, Cam Talbot a Antti Raanta – ti všichni přišli na Manhattan s vědomím, že jejich práce je krýt záda Lundqvistovi. Nic víc.

Některým gólmanům trvá, než se v nové sezoně naplno rozjedou. Lundqvistovi, s jeho stylem, obzvlášť. Leží na něm obrovský tlak, to on nosí na hlavě pomyslnou korunu od New Yorku, on je King Henrik. Má nekonečnou povinnost vítězit a být perfektní. Málokterý gólman taktovou úroveň tlaku zná.

„Teď se snažím soustředit se jen na sebe a vím, že jsem dnes ustoupil od věcí, které potřebuju dělat, abych pomohl týmu porážet takhle dobré týmy,“ byl si svých chyb vědom po porážce s Penguins. „Jasně, musím dávat pozor. Hrají od mantinelu k mantinelu, a když si nevšímáte všech hráčů, tak je to těžké, to se, myslím, stalo. V první třetině to u mě bylo dobré, ve druhé ne.“

„Podíváte se sám na sebe a vidíte, co můžete udělat líp,“ pokračoval. „Pokud bych dokázal chytit o něco víc puků, byl by to jiný zápas. Vím to, tak jako každý. Je to o tom, jak na to odpovím.“

Na tomhle je jeho kariéra založena. Na odrazení se od špatného výkonu. Vždy, když byla jeho forma špatná a nepodával odpovídající výkony, odrazil se zpět a vrátil se k výkonům, po kterých Madison Square Garden řvala jeho jméno. A navíc – jeho forma se většinou stupňuje v ten nejdůležitější čas, ve vyřazovacích bojích. 

Podle dlouholetých spoluhráčů Marca Staala a Dereka Stepana se nemá smysl bavit o tom, jestli se Lundqvist odrazí zpátky ke svým standardním výkonům. „Je svůj největší kritik,“ říká obránce Marc Staal. „Chce všem odpovědět ve velkém stylu. Neobviňujeme ho. Vůbec jsme před ním nebyli dobří, nedali jsme mu šanci, aby se dostal do zápasu,“ uvědomoval si.

A Stepan dodal: „Hraju s Henrikem dost dlouho na to, abych ho znal a věděl, jak moc soutěživý je. Nechce nic víc než úspěch týmu. Bude zase dobrý, jako vždcky.“

V životě jsou garantovány tři věci: smrt, daně a to, že Lundqvist bude vždy hlavní postavou Rangers. Fanoušci newyorského klubu by měli být vždycky vděčni za jeho neuvěřitelnou konzistentnost a přístupu k týmu a práci.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter