Po skončení II. světové války prožíval profesionální hokej období velkého rozkvětu. Prudce stoupl zájem diváků a mužstva NHL zaznamenala příliv nových hráčů. Do mužstev se vraceli demobilizovaní hráči, kteří nahradili své slabší kolegy. Mnozí měnili klubový dres a odcházeli za lepšími podmínkami, nebo na ně nezbylo místo v sestavě.
První poválečnou sezónu zahájila NHL změnou v počtu rozhodčích. Bylo dohodnuto, že nadále budou utkání základní soutěže i play off řídit tři rozhodčí - jeden hlavní a dva čároví. Před sezónou se udály i nepovedené námluvy. O licenci požádaly týmy z Philadelphie, Los Angeles a San Francisca, ale NHL jim nevyhověla a i nadále zůstala šestičlenná.
Sezóna 45-46 ještě mimořádnou herní úroveň nepřinesla. Na ledové ploše stále vládli Montreal Canadiens, kteří potřetí v řadě a celkově už posedmé zvítězili v ligové soutěži. Prošli i do finále play off, kde na ně čekali bostonští 'Medvědi', kteří měli v brance stále skvělého Franka Brimseka, v obraně Johnyho Crawforda a v útoku opory Bobby Bauera a Billa Cowlaye. I přes tuto překážku se Canadiens úspěšně dostali a ve své historii si už pošesté připsali vítězství ve Stanley Cupu. Navíc se Billu Durnanovi podařilo vyrovnat rekord svého slavného předchůdce v brance Montrealu Geo Hainswortha a potřetí za sebou získat Vezina Trophy. S NHL se však loučil jeho 'spoluhráč' z All-Star 1944 - Earl Walter Seibert.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.