11. června 1974 se NHL rozšířila na osmnáct týmů. V tento den získaly koncesi kluby Washington Capitals a Kansas City Scouts a současně s tím byl zvýšen počet kol na osmdesát. Zároveň se změnily koncepce i složení ligy. Byly vytvořeny čtyři skupiny mužstev, z nichž vždy dvě a dvě tvořily jednu konferenci. Prince of Wales Conference měla dvě skupiny: James Norris division, ve které hráli Montreal Canadiens, Los Angeles Kings, Pittsburgh Penguins, Detroit Red Wings a Washington Capitals. Do Charles F. Adams division patřili Buffalo Sabres, Boston Bruins, Toronto Maple Leafs a California Golden Seals. Clarence Campbell Conference měla také dvě skupiny: v Lester Patrick division to byly kluby Philadelphia Flyers, New York Rangers, New York Islanders a Atlanta Flames. V Conn Smythe division hráli Vancouver Canucks, St. Louis Blues, Chicago Blackhawks, Minnesota North Stars a Kansas City Scouts.
Také WHA změnila podobu. Před novou sezónou zanikly kluby New York Golden Blades a Los Angeles Sharks. Na jejich místa se tlačila města Indianapolis, San Diego, Phoenix a Baltimore. WHA měla 14 klubů, nově rozdělených do tří skupin. V 'Kanadské' Quebec Nordiques, Toronto Toros, Winnipeg Jets, Vancouver Blazers a Edmonton Oilers, ve 'Východní' New England Whalers, Cleveland Crusaders, Chicago Cougars a Indianapolis Racers a v 'Západní' Houston Aeros, San Diego Mariners, Minnesota Fighting Saints, Phoenix Roadrunners a Baltimore Blades. Nebylo jednoduché překonávat vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů. Navíc týmy, které hrály jeden večer třeba v Chicagu a druhý večer v Edmontonu, často musely letět nevýhodnými linkami, jež prodlužovaly cestu o tisíce kilometrů. Dobrý cestovní manažer měl tehdy větší cenu než koncový hráč.
V samotné soutěži NHL se nejvíce dařilo dvěma týmům přijatým po roce 1967. Vítězství v konferencích si vybojovaly týmy Buffalo Sabres a Philadelphia Flyers. Když se oba probojovaly i do finále poháru, bylo jasné, že poprvé v historii nezíská žádnou kolektivní trofej některé z mužstev 'Slavné šestky'. V samotném finále play off si lépe vedl nejlepší tým NHL a předchozí vítěz poháru Philadelphia Flyers. 'Letcům' se dařilo i v individuálních trofejích. Bobby Clarke si po ročním odmlčení opět vysloužil Hart Trophy a jeho spoluhráč Bernie Parent nejprve poprvé vyhrál Vezina Trophy a pak jako první hráč historie obhájil Conn Smythe Trophy.
Svou poslední 'velkou' sezónu absolvoval vynikající obránce Bostonu Bruins a podle mnohých vůbec nejlepší hráč historie NHL Bobby Orr. Legendární Orr zaznamenal 22. března 1975 v zápase proti Washingtonu Capitals (brankář Ron Low) tři branky. Byl to jeho devátý hattrick kariéry. I přes stále stupňující problémy se zraněným kolenem dokázal už poosmé v řadě získat James Norris Trophy a překonal tím dosavadního rekordmana Douga Harveye, sedminásobného vítěze trofeje. Po čtyřech sezónách, kdy v tabulce produktivity kraloval Phil Esposito, získal Orr už druhou Art Ross Trophy a je dodnes jediným obránce, kterému se podařilo tuto trofej vybojovat. Navíc byl vyhodnocen svými kolegy za nejužitečnějšího hráče ligy a odnesl si Lester B. Pearson Trophy. Pozoruhodný je i výkon Orrova spoluhráče, již vzpomínaného Phila Esposita, který už pošesté v řadě získal pomyslnou korunu nejlepšího střelce NHL a během oněch šesti sezón nastřílel v základní soutěži úctyhodných 369 branek. To ještě netušil, co je čeká v sezóně následující. Nic však už v NHL nečekalo dvě hvězdy minulosti Henri Josepha Richarda a Normana Ullmana.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.