POHLED: Golfák do prázdné? Rielly to přehnal, respekt vymírá a Keefeho slova děsí

Byla to klukovina. Ridly Creig v tradičně vypjaté Bitvě o Ontario napřáhl a vší silou poslal puk do sítě. Golfovým úderem o rychlosti 71 mil za hodinu. "Takhle pálit do prázdné? To jsem viděl akorát tak minulý týden při dovednostních soutěžích, jindy ne," podivoval se tomu Auston Matthews. Torontští hráči to zkrátka vzali jako provokaci a ottawského zelenáče ztrestali. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, říká se. Jenže Morgan Rielly si vybral hodně bezskrupulózní prostředek.

Krosčekovat někoho do hlavy?

To většině smrtelníků přijde jako manévr, co nepatří mezi mantinely a co smrdí kriminálem. Ne tak kouči Maple Leafs Sheldonu Keefemu. Ten označil Riellyho reakci za odpovídající. „Naši hráči měli právo reagovat,“ zaklínal se tím, že Creig provokoval.

Všemu dal Keefe korunu, když ve světle hrozící dlouhé suspendace naznačil, že „disciplinárka“ je proti Torontu zaujatá.

Divíte se, že se spekuluje o jeho odvolání?

Nováček v sestavě Sens si skutečně vybral nevšední způsob, jak zakončit do prázdné. The Athletic vytáhl srovnání s Patrikem Štefanem a jeho laxní cestě vstříc opuštěné kleci edmontonských Olejářů, která nakonec skončila trefou na druhé straně z hole Aleše Hemského.

Teď už známe oba extrémy, jak tuhle herní situaci vyřešit, stojí na placeném zámořském webu.

Je to zábavné odlehčení, zpět ale k podstatě. Creigovi chyběl respekt k soupeři, bylo to od něj až příliš frivolní, jenže krosček do hlavy nikdy nebude adekvátní odpovědí.

Rielly mu mohl „opláchnout“ obličej rukavicí a zasadit pár štulců, vzít ho do kravaty nebo ho chlapsky vyzvat k bitce. Místo toho udělal z hokejky zbraň. O jak mizerné rozhodnutí šlo, svědčí i fakt, že byť skórujícího „drzouna“ nezranil, musí počítat se stopkou na víc než pět zápasů.

Trest, co dostávají rabiáti, kteří pošlou protivníka do nemocnice a mají zhusta popsanou „knihu hříchů“. Dokonale to ilustruje odpor ligy jako takové k tomu, aby hráči používali hůl k vyřizování si účtů. Je to jasný vzkaz.

„Postrčení by bylo málo,“ namítá Ryan Reaves, bijec v sestavě Javorových listů. Možná, ale sáhnout kvůli tomu po krosčeku? Reaves Riellyho řešení schvaluje. To, jak odtržený je od současných trendů a směřování profi  hokeje, doložil další větou: „Chci, aby se do NHL vrátilo násilí.“

Nevrátí. Stejného smýšlení naštěstí nejsou davy. Po čem se ale leckomu stýská, je úcta mezi hráči.

Nejen Creigův incident ukazuje, že se vytrácí. Že nepsaná pravidla mluvící třeba o tom, že se soupeř nezesměšňuje, se nedodržují. Opakovaně se zároveň, potvrzuje druhá strana neumí na porušení kodexu reagovat. V jeho duchu. Klidně rázně, ale férově. 

Zas a znovu jsou k vidění zákroky hokejkou coby odpověď na menší či větší příkoří. To musí skončit. NHL se takové jednání pokouší vymýtit přísnými postihy, své o tom ví třeba takový David Perron, výroky Keefeho či Reavese tuto snahu ale podkopávají.

Oba se řídí rčením "kdo seje vítr, sklízí bouři." A to je nebezpečné uvažování ve chvíli, když jsou ve hře emoce a především pak zdraví. Dotaženo ad absurdum, touto banální frází byste obhájili snad i vraždu... 

Reaves s Keefem se snažili hájit neobhajitelné.

Nikdo nemá mandát vzít hůl do obou rukou a mstít se jí. Tečka.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter