My, šampioni (3. díl): Tohle jméno? Dobré leda tak pro toaletní papír!

Je jich 27. Jako kdysi pánů na Starém městě. Navždy ovšem na ně nebudou upomínat bílé kříže, ale jména vyrytá ve stříbře. O kom je řeč? O letošních šampionech NHL. V krátkých medailoncích se NHL.cz zastaví u každého z nich. Volba pro třetí díl padla na plejera, kterému se během play-off, a to bez diskuze zcela po zásluze, omlouval televizní komentátor John Anderson. O co šlo? O krajně nepovedenou glosu týkající se Kanaďanova příjmení.

Jako když Robert Záruba příliš zatlačí na pilu. A uletí mu křečovitý fór třeba o Ku-klux-klanu

Zhruba tak vyzněla Andersonova hláška. O co jde?

Během druhého kola Západní konference během vysílání ESPN Anderson prohodil, že mu příjmení Zacha Whiteclouda přijde dobré leda jako značka hygienických potřeb. "Bílý obláček? Co to je za jméno? Skvěle se hodí tak pro toaletní papír," nechal se slyšet.

Odpálil bombu.

Jeho žert byl nejen nevhodný a krajně trapný, zároveň Anderson náhle působil jako zoufale nepřipravený člověk. Vždyť kdyby se na sérii mezi Edmonton Oilers a Vegas Golden Knights důkladně nabifloval, věděl by, že Whitecloud má kořeny mezi domorodými obyvateli Severní Ameriky.

Že zkrátka, dovolte tu zkratku a zjednodušení, jde o indiánské jméno. Něco jako Černý jestřáb (což byl slavný náčelník Sauků, podle kterého se nazvala v 1. polovině 20. století americká vojenská jednotka a následně také hokejový klub z Chicaga).

Whiteclouda se Andersonova slova dotkla. Novinářům ohledně kauzy odpovídal s lesklýma očima.

Zkušený komentátor se k přešlapu postavil jako chlap. Omluvil se. Stejně jako to udělal Záruba v případě Lukáše Kloka a zmíněného označení inspirovaném rasistickými násilníky.

Můžete ten humbuk kolem Andersona klidně vnímat jako zrcadlo (údajně) přecitlivělé společnosti, ale na jednom se asi shodnou zcela všichni. Ten vtip ani nebyl dobrý. Ryzí čtvrtá cenová.

Přitom to šlo udělat i chytře, laskavě. Cestu už dávno ukázali třeba Cimrmani ve hře Opeřený had. Pamatujete si na jména jako Skákal přes oheň, až si propálil mokasíny? Úsměvné, člověku cukne koutek.

Bylo by nefér psát o Whitecloudovi jen v souvislosti s touto politováníhodnou záležitostí, zároveň ovšem posloužila k tomu, aby o něm leccos prozradila. Copak jste dříve tušili, že se vytáhlý bek s americkým úsměvem hrdě hlásí ke kmenu Dakotů?

Že je prvním, kdo se z komunity v Sioux Valley dostal až do NHL?

Že jeho vzorem je legendární Eskymák Jordin Tootoo, který měl stylově na zádech číslo 22 a pochutnával si na sobím masu?

A že se snaží inspirovat děti z řad domorodého obyvatelstva a jít jim co nejlepším příkladem?

Mimochodem, Anderson svým "humorem" pokazil moment, který si chce každý hokejista vychutnat.

Hlášku s toaletním papírem řekl, když komentoval opakovaný záběr Whitecloudova premiérového gólu v letošních bojích o stříbrný pohár. Nezůstalo jen u něj, bývalý objev univerzitní WCHA skóroval i ve finále s floridskými Pantery. Dokonce dal vítězný gól.

Takhle Whitecloud rozhodl první finále Stanley Cupu:

Whitecloud zapsal i šest asistencí.

Body ale nejsou to nejdůležitější, co se od něj čeká.

Zásadní je defenzivní činnost. V páru s Nicolasem Haugem, který umí na soupeře zafungovat jako rudý hadr na býka, a s nímž Whiteclouda pojí pevné přátelství, uměl vymazat i největší hvězdy soupeře.

"Vyrostl v hráče, kterého trenér chce mít na ledě v nejdůležitějších okamžicích zápasu," chválí ho zámořský web Sports Forecaster a vyzdvihuje jeho fyzické parametry a důraz. Whitecloud je navrch příkladně obětavý, v play-off zblokoval 40 střel!

Jen kvartet hráčů byl v tomto ohledu lepší.

Whitecloud po vzoru velkých indiánských bojovníků ukazuje kurážnou duši. A že to dělá v NHL? O tom se mu prý nikdy ani nesnilo. Nevěřil, že by jednou mohl hrát hokej profesionálně, natož pak na té nejblyštivější scéně. Neprošel draftem. 

Ale povedlo se, a teď je dalším členem původního severoamerického etnika se jménem vyrytým na Stanley Cupu. Půrkopníkem byl v tomto ohledu báječný kanonýr Reggie Leach, který v sedmdesátých letech řádil v barvách Letců z Philadelphie.

Mimochodem, ve finále o to samé usiloval i Brandon Mountour na druhé straně. Radovat se mohl jen jeden. A tak se dostalo příjmení, co chtěl Anderson tisknout na role toaletního papíru, na místo, kam plným právem patří. Na stříbrný pohár.

Seriál My, šampioni:

2. díl: Není Barbie jako Barbie. Gudas by mohl vyprávět!
1. díl: Dárek z Floridy, co se stal jazýčkem na vahách

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter