Petr Adler: právnici si olizují prstíčky nad trestem pro Raffiho Torrese

Hráčské odbory NHLPA sice musí zastupovat zájmy všech hráčů, tedy i Raffiho Torrese, ale začíná být zřejmé, že i tady se ligové rozhodnutí zakázat Torresovi činnost na 41 zápasů setkalo se souhlasem. Torres (na snímku) totiž ohlásil, že se proti trestu neodvolá, a NHLPA lize naznačila, že ani ona nemá k věci co dodat.

Ostatně, NHLPA stála před zajímavým a rozporuplným rozhodnutím: stejně, jako by měla chránit Torresovy zájmy, měla by chránit také zájmy jeho oběti, útočníka Anaheim Ducks Jakoba Silverberga, tedy hráče, kterého Torres sejmul tak bezohledně, že liga snad ani nemohla udělat nic jiného než mu zatnout tipec.

Názory právníků

Podle několika právníků, kteří se podíleli (z obou stran) na sepisování nejnovější kolektivní smlouvy mezi ligou a jejími hráči, splnil Torres svým chováním všechny požadavky článku 18, známého pod názvem Dodatečné tresty za chování na ledě (Supplementary Discipline For On-Ice Conduct).

Bod 18.2 stanoví, co má oddělení bezpečnosti hráčů (Department of Player Safety) posuzovat:

1. O jaké chování jde: porušení pravidel NHL, použití nepřiměřené síly při zákroku, který pravidla NHL povolují, nedbalost nebo náhoda. Hráči zodpovídají za následky svého chování.
2. Zranění, které(á) utrpěl(i) hráč(i) soupeře.
3. Postavení provinilce a, obzvláště, zda byl hráč trestán i dříve za chování na ledě. Hráči, kteří porušují pravidla ligy budou trestáni za každý nový přestupek přísněji.
4. Situace v zápase, v němž došlo k události: těsně před koncem utkání, nevyrovnaný stav zápasu, předchozí události, k nímž došlo dříve během utkání.
5. Další okolnosti, které mohou být v daných podmínkách důležité.

Zde je třeba dodat, že nevyrovnaným stavem, o němž mluví bod (d) může být, kupříkladu, stav 12 ku nule.

Liga zajisté nahlédla všech bodů, avšak u Torresova případu se soustředila na bod (c). Torres není žádné neviňátko. Čtyřikrát dostal zákaz hry, třikrát platil pokutu, dvakrát dostal (písemné) varování. Všechny zákazy od roku 2011 byly následkem útoku na hlavu soupeře.

Zde je seznam:

• duben 2011: čtyři zápasy za sražení útočníka Edmonton Oilers Jordána Eberleho.
• prosinec 2011: dva zápasy za sražení obránce Nateho Prossera z Minnesota Wild.
• duben 2012: pětadvacet zápasu za sražení útočníka Chicago Blackhawks Mariána Hossy. Tady se Torres odvolal, komisař NHL Gary Bettman mu trest snížil na jedenadvacet utkání.
• květen 2013: zákaz hry do konce kola v poháru za útok na hlavu útočníka Los Angeles Kings Jarreta Stolla.

Je Torres recidivista?

A teď přichází na řadu právnické kroužení. Podle dřívější kolektivní smlouvy, té z roku 2005, liga také posuzovala pojem “opětovný pachatel.” Šlo o hráče, kteří se dopustili stejného (nebo podobného) přestupku během půldruha roku (18 měsíců) více než jednou. Takový hráč dostával ostřejší tresty bez jakýchkoliv dalších řečí.

Nová kolektivní smlouva pojem opětovného pachatele nezná. Alespoň ne, pokud jde o určení výše trestu. Zmiňuje se o něm v otázce výplat v době trestu v bodu 18.5, ale to už je zase něco jiného.

Liga se s odbory v nové kolektivní smlouvě shodla, že pojem “opětovný pachatel” nadržoval hráčům, kteří se dopouštěli přestupků mimo rámec stanoveného půldruha roku. Sice bylo jasné, že ohrožují bezpečí protihráčů, ale měli smluvně zajištěno, že nemohli dostat ostřejší tresty. Někteří dokonce tvrdili, že si to snad časují podle kalendáře. Při tom někdy přitáhli lize ohromně nepříjemný zájem tzv. úřadů činných v trestním řízení. Liga se musela velice bránit vyšetřování veřejného žalobce v Québecu v případě obránce Boston Bruins Zdena Cháry poté, kdy nešťastně narazil útočníka Montreal Canadiens Maxe Paciorettyho do sloupku, jímž začínalo sklo, které odděluje kluziště od hlediště.

Nicméně, liga se s odbory domluvila, že odstraněním samotného pojmu “opětovný pachatel” umožní disciplinární komisi, aby posuzovala každý případ podle toho, jak si toho ten který případ zaslouží, bez ohledu na jakákoliv časová omezení.

Změna oproti předchozí kolektivní smlouvě spočívá v tom, že liga dnes může posuzovat jakékoliv další patřičné okolností, a rozhodovat o tíži (a délce) trestu podle nich. Právníci tvrdí, že právě tohle ustanovení zahrnuje i hráčské prohřešky mimo období omezené půlkou druhého roku.

Co to dělá s právem NHLPA na stížnost?

Vlastně nic. Odbory si mohou stěžovat za jakýchkoliv okolností.

Zajímavé tady ale je něco jiného. Právníci se domnívali, že se NHLPA ozve. Jistě, předpovídali, stížnost připustí, že Torresův zákrok si trest zasluhuje, jenže: takhle vysoký? To snad ne!

Právníci měli za to, že odbory se budou bránit nově vznikajícímu precedentu. To už je ten právnický způsob myšlení. V té stížnosti jim nepůjde ani tolik o Torrese jako o ostatní hráče, které by mohlo čekat podobné nebezpečí.

NHLPA měla 48 hodin, aby se odvolala. Dlouho před jejich uplynutím sdělila, že se Torres nebude odvolávat. Zdroje uvnitř vedení NHLPA naznačily, že odbory věc také přejdou mlčením.

Právníci očekávali, že NHLPA bude lpět na tom, že už tu je jeden precedent, kdy liga Torresovi snížila trest, takže proč neuznat, že tenhle trest může pro hráče úplně klidně znamenat konec kariéry?

V podstatě, říkali právníci, NHLPA bude tvrdit, že tenhle trest vybočuje z řady.

Očekávali, že liga řekne, že ani žertem, že nevybočuje z ničeho, a poukáže na nepříliš dávnou minulost.

Například:

• Marty McSorley dostal celý rok za zákeřný útok hokejkou zezadu na Donalda Brasheara. A ano, nakonec to znamenalo, že si McSorley už v životě nezahrál v NHL.
• Chris Simon dostal třicítku za to, že (obut v bruslích) dupal po noze soupeře Jarka Ruutua.
• Tentýž Chris Simon seděl pětadvacet zápasů za útok hokejkou do tváře Ryana Hollwega.
• A Jesse Boulerice si nezahrál také pětadvacet utkání, za seknutí holí do obličeje Ryana Keslera.

Nebyli by to právníci, kdyby se nechytli drobnosti, že Simon dostal třicítku až poté, kdy obdržel sedm zákazů před tím, než přišel ten zákaz neostřejší. NHLPA, řekli právníci (kupodivu, ligoví, nikoliv ti, kteří slouží odborářům) může tvrdit, že když Simon dostal se sedmi předchozími zákazy třicítku, proč má chudinka Torres, který nikdy neměl trestní rejstřík popsaný tak hustě jako Simon, dostat celých jedenačtyřicet?

A co na to může říci liga?

V souvislosti s tím, že NHL právě čelí žalobě, podle níž měla dělat mnohem víc, aby zabránila lavině otřesů mozku, kloužou obhajoby Raffiho Torrese po velice slabém ledě.

Co může liga dělat jiného než trestat co nejpřísněji ty, jejichž zákroky přispívají k vážným zraněním, na něž dodnes není žádná pořádná léčba - snad kromě odpočinku, který se může stát tak dlouhodobým, že zraněný hráč vlastně dohrál, a to může ještě mluvit o štěstí, že ten odpočinek není na věky.

Ostatně, když před časem pronášel rozsudek v případu Shawna Thorntona za útok na hlavu soupeře, nemohl být komisař NHL Gary Bettman výmluvnější. Řekl, že všichni, kdo se dopouští podobných přestupků, by si měli uvědomit, že zkracují kariéru nejen soupeři, ale hlavně také sobě.

Nejlépe to ale asi řekl Nick Kypreos, bývalý útočník, který sice nebral zajatce, ale ať hrál jakkoliv tvrdě, nikdo ho nemohl obvinit ze zákeřnosti.

Kypreos dnes pracuje jako komentátor televizní a rozhlasové sítě Sportsnet.

Na přímou otázku, co vidí za výší trestu odpověděl, že to je pokus NHL o to, aby si Torres konečně uvědomil, že tudy cesta nevede a nepovede.

A pak rozzuřeně dodal, že má pocit, že je Torres tak strasně a nekonečně hloupý kus dobytka (tedy, on to řekl o dost příměji), že mu to v životě nedojde, a potom zdůraznil, že on (Kypreos) doufá, že už si Torres v NHL v životě nezahraje.

Torresovo současné mužstvo, San Jose Sharks, má před sebou také těžké rozhodování. Po celou dobu, kdy Torres má zákaz hraní, musí mu platit gáži. Tu sice nedostává hráč, ale fond, který podporuje hráče (hlavně ty bývalé), kteří se dostali do nesnází. Ale ať už ty peníze jdou kamkoliv, podstatné je, že se Sharks účtují do částky, jíž se naplňuje mzdový strop.

Kromě toho, dokud je hráč ve výkonu trestu, nemůže ho mužstvo nikam poslat. Ani do háje, ani k jinému mužstvu. Zabírá jedno místo na povolené soupisce o 23 mužích, a Sharks to místo nesmí zaplnit nikým jiným. Už tím Torres mužstvo silné poškodil. Silněji, než by bylo zdrávo.

Až se vrátí z výkonu trestu, nejspíše až v půli sezóny, když se neodvolává ani on, ale ani odbory, zůstane u Sharks? Bude mít generální manažer Doug Wilson (pakliže bude ještě v úřadu) větší právo než měl Dean Lombardi, vypovědět Torresovu smlouvu podle ustanovení, že materiálně poškodil mužstvo? Lombardi, Wilsonův kolega o tři stovky mil jižněji v Los Angeles, dal padáka Mikeu Richardsovi za mnohem menší (a nehokejový) přestupek.

A dojde-li k tomu, bude se nějaké jiné mužstvo v NHL zajímat o čtyřiatřicetileté křídlo, jehož hlavní vlastností je, že mlátí soupeře spíše hlava než nehlava?

Ted se moc nesmějte: spousta hráčů, po příslibu, že nebudou jmenováni, odpověděla zcela upřímně, že Torres je (doplňte si výraz nevhodný do smíšené společnosti či k jídelnímu stolu dle vlastního výběru a uvážení), ale že se ho soupeři bojí, čili by jim vůbec nevadilo, kdyby byl jejich spoluhráčem.

Takže tak.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter