Český maskovaný objev? Šel v tátových stopách, pokukuje po NHL

Červené betony Koho, šachovnice na helmě, za brankou logo Chemopetrolu. Takhle si extraligoví fanoušci, a obzvlášť ti, co lepili samolepky do alba Český hokej 1998, možná vybaví vítkovického gólmana Zdeňka Dobeše. Jeho syna Jakuba začínají obdivovat oddaní příznivci montrealských Canadiens, čerstvě se blýskl bezchybným představením v přípravě na NHL.

Jakuba donedávna znali jen kovaní hokejoví nadšenci.

Vždyť nikdy nechytal na juniorském MS, navíc už v patnácti se vydal hledat sportovní štěstí za velkou louži, načež minul prestižní juniorky a zvolil "študáckou" USHL.

Na rozdíl od mladšího bráchy Zdeňka jako klouček napodobil tátu a stoupl si mezi tři tyče.

A zatímco hlava hokejové rodiny to dotáhla, klobouk dolů, k pár startům v české nejvyšší soutěži a na univerziádu, Jakub má nakročeno k blyštivější kariéře.

Tátu připomínal během uplynulé sezony, kdy byl podle odchytaných zápasů nejvytěžovanějším brankářem AHL, rudými chrániči.

Po nelehkém přechodu z vysokoškolského ledu, kde posbíral nejedno ocenění, odčapal 51 utkání. Stejně barevnou mřížkou zase dal vzpomenout na montrealské eso z minulosti – Jaroslava Haláka.

„Všude jsem nejdřív hrál druhé housle, než jsem se stal jedničkou. A vždy jsem si nakonec místo v kleci vybojoval,“ říkal pro NHL.com během náročného startu mezi profíky. Jak řekl, stalo se.

A tak se nyní uchází o práci u „áčka“ a byť nemá zrovna obří šance, dveře jsou spíše pootevřené než vyloženě zabouchnuté. 

Sam Montembeault patří k těm slabším jedničkám v NHL a ani Cayden Primeau nemá pověst brankářského supermana, natož obří kontrakt. To Carey Price ano, ale ten už je hokejistou jen na papíře.

Oba, Montembeault a Primeau, jsou zkušenější, syn známého powerforwarda Keitha se rok od roku zlepšuje, Dobeš jim však díky své píli i zdravému sebevědomí bude dýchat na záda.

A pokusí se využít každou skulinu, jak proniknout do NHL, kterou mu nabídnou. Teď se zaskvěl v přípravě, za půlku mače čapl všech 12 střel. Víc udělat nemohl...

Má skvělé fyzické parametry, měří 193 centimetrů. Rád chytá agresivně, vyjíždí proti střelcům, díky zámořské škole si věří (nejen) při hře s hokejkou.

„Nebýt Ameriky, nikdy nejsem na takové úrovni. Jsem strašně vděčný za to, že jsem tady dostal šanci, neskutečně se tu posouvám,“ řekl loni pro Hokej.cz

Nejspíš se těžko udrží u hlavního mužstva Habs pro úvod sezony, už kvůli dvoucestné smlouvě.

Sám ví, že probít se do NHL je složité.

Že by ale podléhal poraženeckým náladám? To od něj nečekejte. Slavná soutěž je jeho sen, jde si za ním. Snaží se udělat maximum, zúročit zkušenosti z loňského montrealského předsezonního kempu, kde byl s Janem Myšákem.

Na co to bude stačit, se uvidí.

Z nenápadné volby v 5. kole draftu v roce 2020 každopádně roste Canadiens slibný konkurent pro zmíněný tandem.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter