NHL.cz na Facebooku

Nové výzvy. Deset týmů vstoupí do sezóny s novým trenérem

5. října 16:00

Jiří Lacina

Bývala konzervativnější a vůči trenérům zdrženlivější, teď už i NHL střídá kouče, jako to známe z tuzemských (nejen) hokejových soutěží. Oproti loňsku vstoupí do sezóny deset klubů s novým trenérem. A to ještě přehlížíme Montreal, kde nastoupil Martin St. Louis v únoru, a Edmonton, kde posadili za lavičku Jaye Woodcrofta rovněž v únoru.

Lane Lambert (NY Islanders). První posezónní změna. Když 16. května přebíral Ostrovany, asi málokdo čekal, že bude na prahu nové sezóny desátým „služebně nejmladším“ koučem. Devět změn stihlo přijít po něm. Lou Lamoriello propustil po čtyřech letech Barryho Trotze, jehož nahradil letitý spolupracovník už z dob angažmá v Nashvillu. Dlouholetý kandidát na hlavní trenérský post přebírá tým, který vstoupí do sezóny s víceméně nezměněným kádrem.

Bruce Cassidy (Vegas). Po angažmá ve Washingtonu 2002-03 čekal na další velkou šanci víc než třináct let. V Bostonu pak z postu asistenta nahradil Claudea Juliena. Výsledky Cassidy (na snímku) měl, jednou vyhrál Jack Adams Trophy pro trenéra sezóny, Bruins dovedl do finále, s hráči ale na jedné vlně nebyl. Na novou šanci tentokrát při svém renomé nečekal dlouho. Pětiletý pakt mu zaručuje 4,5 mil. dolarů ročně.

John Tortorella (Philadelphia). Tradiční klub přebral 17. června. Jeho jméno a praktiky budí značné kontroverze, na rozdíl od Mikea Babcocka, Joela Quennevillea a dalších zapovězených mužů ale i v současné NHL ještě šanci dostal. Totální svéráz, na něhož často a rád vzpomíná třeba Václav Prospal, pracoval loni coby expert pro televizi ESPN. V 64 letech má za sebou bohatou kariéru. Dokáže svými drsnými metodami pozvednout kulhající Letce?

Pete DeBoer (Dallas). Sám zažil vyhazov, když musel skončit ve Vegas. Náplastí budiž fakt, že na nový džob čekal krátce. Za čtyři roky má v Dallasu garantováno 15 miliónů dolarů. Ve čtyřiapadesáti je na své páté štaci v NHL. Přes Floridu, New Jersey, San Jose a město kasín doputoval do Dallasu, jehož tým tíží několik přepálených kontraktů a kde bojuje o životní šanci Matěj Blümel.

Paul Maurice (Florida). Z Winnipegu odešel po skoro osmi letech s tím, že hráči potřebují naslouchat jinému hlasu. Florida patří k nejambicióznějším celkům v NHL, jejich generální manažer Bill Zito se nebojí kontroverzních kroků. Joel Quenneville zaplatil za kauzu Kyle Beache ještě z Chicaga, dočasný záskok Andrew Brunette Zitovi nevyhovoval. Pětapadesátiletý Maurice je trenérský matador, za střídačkou v NHL začínal v Hartfordu už v roce 1995. A to jako hlavní kouč, prosím pěkně! 775 vítězství ho řadí na sedmé místo historických tabulek. V počtu odtrénovaných zápasů (1684) je za Bowmanem, Trotzem a Quennevillem dokonce čtvrtý.

Luke Richardson (Chicago). Tým, který místo přestavby předvádí spíš naprostou demolici, nemohl pochopitelně ušetřit ani trenéra. Richardson byl coby asistent součástí finálové jízdy Montrealu 2021. Ve třiapadesáti letech vystřídal v Chicagu Jeremyho Collitona a jeho následný záskok Dereka Kinga. Dostal údajně čtyřletou smlouvu na 1,5 mil. ročně. Čeká ho mimořádně náročná úloha, k ruce bude mít slabý a rozebraný tým, který jde spíš než po výsledcích po budoucích volbách v draftu.

Jim Montgomery (Boston). Bruce Cassidy odcházel za poněkud specifických okolností už kdysi z Washingtonu, zvláštní pachuť neporozumění s klíčovými hráči za ním bohužel zůstala i v Bostonu. Tým stárne a za bohatého přispění Čechů, z nichž minimálně pět by mělo mít jistotu základní sestavy, se pokusí o poslední marš pohárovými boji. Povede ho třiapadesátiletý Montgomery, který končil v prosinci 2019 v Dallasu kvůli problémům s alkoholem.

Derek Lalonde (Detroit). Šest let bez play off je pro tradiční klub dlouhá doba, s nástupem Stevea Yzermana se ale blýská na lepší časy. Mimořádně schopný manažer je prý „tichý a nenápadný“ jako Lou Lamoriello. Shromáždil hromadu talentu, přidal něco volných agentů, a to všechno za rozumné peníze. Detroit má pořád 8 mil. pod platovým stropem a nejdražší borec je stojí 5,6 mil. Změnu se Yzerman rozhodl provést i na místě trenéra, kam přivedl známého z Tampy. Padesátiletý Lalonde má zkušenost vítěze, dvakrát asistoval Jonu Cooperovi při triumfu ve Stanley Cupu.

Rick Bowness (Winnipeg). Když po odchodu Paula Maurice selhal s postupem do play off dočasný trenér Dave Lowry, odstartoval ve Winnipegu hon na Barryho Trotze. Místní pivovarníci dokonce dali zajímavou nabídku, přestože je ale Trotz rodákem z Manitoby, k dohodě nedošlo. Volba nakonec padla na sedmašedesátiletého Bownesse, jenž překvapivě dovedl Dallas do finále 2020.

Dave Quinn (San Jose). Změny na postu generálního manažera i trenéra proběhly v San Jose skoro souběžně. Mike Grier už dostal možnost vybrat si hlavního muže do kabiny sám. Vášnivý analytik a řečník Bob Boughner totiž u Sharks neuspěl. Nahradí ho Quinn, šestapadesátiletý elegán s vizáží hollywoodské hvězdy. Tři roky pracoval pro Rangers, na olympiádě stál na střídačce USA.

Dodejme, že nejdéle sloužícím koučem u svého týmu je nyní Jon Cooper, který vede Tampu Bay od března 2013, následován Mikem Sullivanem (v Pittsburghu od prosince 2015) a Jaredem Bednarem (v Coloradu od srpna 2016). Dvacet z dvaatřiceti trenérů není u mužstva déle než dva roky. 

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.