Špaček v zámoří válí! Sedí mi to, libuje si a cílí na play off

David Špaček skočil do zámořského hokeje rovnýma nohama a hned v prvním měsíci si v týmu Sherbrooke Phoenix odnesl ocenění pro nejlepšího nováčka QMJHL. Devatenáctiletý obránce a syn legendárního Jaroslava Špačka za 41 duelů zapsal bilanci 10+28, a to hlavně díky přesilovkám.

Vzhledem k tomu, že jste před nedávnem prodělal covid: Jak vám v tu dobu bylo?
Docela mě to trápilo, protože jsem chtěl pomoct svému týmu, ale naštěstí jsem v tom nebyl sám. Měl to ještě jeden kluk, takže jsme se spolu koukali na zápasy alespoň doma. Trápilo mě to, to nebudu lhát. Naštěstí jsem měl jenom trochu kašel, ale jinak žádné příznaky a cítil jsem se úplně v pohodě.

Co jste dělal?
Měl jsem jenom pětidenní karanténu. I když jsem chodil v roušce občas na procházky a ještě s jedním spoluhráčem, který měl taky covid, cvičit k němu do garáže. Bydlí hodně blízko, takže jsem tam vždycky jenom došel.

Jak to obecně s covidem funguje v rámci ligy?
V lize se netestujeme, ale když se hráč cítí blbě anebo má prostě nějaké příznaky, nařídí nám doktor test. Jinak se ale nijak hromadně netestujeme. Už se to vrátilo do normálu, i na zimák už můžou chodit všichni diváci, což bylo už na posledním zápase super, protože bylo skoro vyprodáno. Někdy od začátku dubna by se snad měly v Kanadě i úplně vypustit roušky, což by bylo taky super.

Dochází ještě k nějakým hromadným karanténám a odkladům, které by narušovaly chod soutěže?
Kvůli covidu jsme kolem Vánoc a v lednu nehráli, byla stopnutá celá soutěž, protože v celém Québecu bylo hodně případů a nemocnice byly přeplněné. Všechno se hodně omezilo a hokej se snad na měsíc a půl úplně zastavil. Od té doby už se to zlepšilo, všechno plyne plynule a už se to podle mě kvůli covidu zastavovat nebude. Kdo nemá příznaky, tak se netestuje. Hraje se dál.

Přibrzdil vás covid v hokejovém rozletu?
Cítím se perfektně a necítím se vůbec covidem omezený. I během toho průběhu jsem trénoval skoro dvakrát denně a připravoval se na to, abych se mohl zapojit do normální hry. Cítím se velice dobře a posledních pár utkání předtím se mi velice podařilo. Na ledě se cítím fantasticky.

Jste spokojený se svými výkony?
Jsem velice spokojený. Zatím se mi sezona hodně daří, takže bych tak chtěl i pokračovat. Šel jsem do první sezony s tím, že bude těžká, ale body mi tam nějak napadaly. Teď se snažím udržovat hru na stejné úrovni a snad mi to i s body půjde až do konce sezony a do play off.

Z čeho pramení vaše parádní bilance 10+28?
Myslím, že jsem hodně zesílil a hodně ve hře vyspěl. V Plzni mi dávali skvělou možnost hodně hrát, takže jsem měl možnost, abych se vyhrál. Teď se mi to jenom vrací. V Sherbrooku hraju od začátku první až druhou lajnu. V přesilovce jsem nehrál, ale když mě pak viděli na trénincích, trenéři mě dali i do přesilovky a asi viděli, že to docela vychází. Už jsem tam zůstal, až do teď nám přesilovka funguje dobře, ale nechci to zakřiknout. Většina mých kanadských bodů je z přesilovek.

Potřeboval jste si zvykat, nebo vám zámořský hokej sedl hned od začátku?
První dva zápasy jsme hráli na tripu, takže jsme tam jeli asi devět hodin autobusem, což byl pro mě trochu šok. Tam to pro mě bylo nové, ale dostal jsem se do toho rychle. Ve svém třetím zápase jsem vstřelil i první gól, takže to bylo skvělé. Teď už jsem se zámořským hokejem v pohodě, i když z většího hřiště jsem si na menším musel zvykat na jiné odrazy. Vyhovuje mi to a jsem spokojený.

Přestože jste si musel zvykat, hned první měsíc jste dostal ocenění nejlepšího nováčka. Co to pro vás znamenalo?
Asi mi to tady první měsíc sedlo, odehrál jsem dobré zápasy a liga si toho všimla, takže mě ocenila nejlepším nováčkem. Spoluhráči mi pogratulovali, ale jinak jsem si z toho nic moc nedělal, byl to přece jenom teprve první měsíc. Obecně mi to tady sedí a chtěl bych tak i pokračovat, musím do toho šlapat až do konce sezony a potvrzovat svoje výkony, ze kterých pak přijdou i kanadské body.

Týmově se vám taky daří nad očekávání, že?
Předpokládalo se, že náš tým nebude tak vysoko, ale jsme dobrý tým a překvapení soutěže, což nám potvrdil i trenér, který mluvil s ostatními trenéry. Hrajeme rychlý hokej a stavíme hodně na dobrém načasování hry. Myslím, že jsme teď první v naší divizi, takže se nám daří velice dobře. Musíme dodržovat všechno dál, abychom byli po základní části co nejvýš a měli díky tomu co největší šanci být úspěšní v play off.

Jak máte mužstvo rozložené věkově?
Řekl bych, že je to tak půl na půl. Dvě lajny jsou zkušení kluci, kteří hrají v lize už tři až čtyři roky. Náš kapitán už je v té lize snad pátým rokem. Pak zbytek máme hodně nováčků, kteří hrají ligu prvním rokem, a pak někteří hrají druhou sezonu.

Zapadl jste jako nováček do kabiny dobře? Nebýval jste příliš ukecaný…
Kluci mě vzali hodně v pohodě. Nemůžu si na kabinu vůbec stěžovat a zapadl jsem velice dobře, i když kluci mluví hodně francouzsky. Na druhou stranu jsou tu ale kluci, kteří mluví jenom anglicky a mně nedělá problém mluvit v angličtině. Seznámili jsme se v pohodě a popovídáme si. Dříve jsem býval tichý, ale ani teď v kabině moc nemluvím.

Jak to máte s francouzštinou?
Neučím se ji, ale trochu už vím, o čem si kluci povídají, když mluví ve francouzštině, protože má hodně anglických slovíček. Řekl bych, že trochu rozumím, ale neumím mluvit. Nějaká slovíčka už mě kluci naučili. Navíc všichni umí anglicky, i když třeba ne tak dobře, takže se bavím se všemi.

Co děláte, když zrovna není na programu hokej?
Volného času moc nemáme. Občas se se spoluhráči zajdeme podívat do obchoďáku anebo někam ven na procházku. Občas chodíme na golf, když nejsou tréninky, což mě hodně baví a jsem v něm docela dobrý. V létě ho hraju hodně, hrával jsem ho už v Čechách.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter