NHL.cz na Facebooku

VYKLÁDÁNÍ Z KARET: Zázračný Kanaďan málem Králem, rebel se obrátil na Nejvyšší soud USA

18. ledna 12:50

Tomáš Zatloukal

Byly fenoménem devadesátých let, teď jsou opět v kurzu a jejich ceny boří rekordy. Hokejové karty. Ať už vás nechávají chladným, nebo patříte mezi vášnivé sběratele, zveme vás ke sledování novému seriálu VYKLÁDÁNÍ Z KARET. Rozhodli jsme se na tento tradiční suvenýr podívat jinak a najít zajímavé příběhy, jaké hokejové karty zachytily a vyprávějí. Každé pondělí vám Tomáš Zatloukal jednu takovou historiku naservíruje a zároveň přidá i lehké zasvěcení do svého oblíbeného hobby.

Před kamerou postává padesátník s kšiltovkou a slunečními brýlemi.

Kousek za ním je zaparkovaný jeho mohutný červený kamion. Nacházíme se v kanadském Sudbury, píše se rok 2007.

Řidič se náhle rozpovídá. Italsky.

Co říká?

Zdraví fanoušky švýcarského klubu Ambri-Piotta a děkuje jim za přízeň. "Grazie a tutti," zopakuje na závěr. Onen šofér z povolání totiž kdysi hrával hokej. A jak, panečku! Vždyť se stal jedničkou draftu NHL a dodnes mu patří národní rekord v počtu bodů z juniorského mistrovství světa.

Možná se mezi vámi najde pár pamětníků. Rovných třicet let před tím, než vznikla zmíněná zdravice, válel centr s havraními vlasy a uhrančivým pohledem na Slovensku. Během šampionátu do 20 let zářil ve Zvoleně a Bánské Bystrici.

Jmenoval se Dale McCourt.

Na ledě dominoval, nastřádal 18 bodů a novinové stránky zaplavily články o nové superstar.

V Kanadě se o McCourtovi už vědělo, lámal mládežnické rekordy, o pár měsíců před MSJ se navíc stal nejužitečnějším hráčem Memorial Cupu (za odměnu dostal televizor), teď poznal jeho umění i celý hokejový svět.

V létě 1978 zaměstnával McCourt žurnalisty znovu. Ze zcela jiného důvodu.

Tou dobou už synovec torontské legendy George Armstronga válel v NHL. Detroit si od něj sliboval zázraky. Věřil mu natolik, že ho nechal obléct "nedotknutelnou" desítku, později vyřazenou na počest dlouholetého kapitána Alexe Delvecchia.

McCourt vystřihl výtečnou sezonu, dokonce sahal po Calder Trophy pro nejlepšího nováčka. Nakonec neuspěl, dostal čtvrtý nejvyšší počet hlasů. Slavil kanonýr newyorských Ostrovanů Mike Bossy.

Proč se náhle ocitl v titulcích a jeho případ sledovaly zástupy lidí?

Nemohly za to ani vstřelené góly, ani nastřádané asistence. McCourt se vzbouřil proti pravidlům zámořské soutěže. Nechtělo se mu pryč z kabiny Rudých křídel. Tam viděl svou budoucnost, To byl jeho klub. Nehodlal se přidat k Los Angeles Kings.

Dnes je jeho vzdor interpretován jako příklad toho, kam až může zajít klubová věrnost. Kam? Až k Nejvyššímu soudu USA. Ale nepředbíhejme.

Přibližme si nejprve, co přesně se tehdy na konci okurkové sezony stalo.

V Detroitu se snažil o oprášení zašlé slávy Ted Lindsay. Kdysi s okřídleným kolem na prsou zářil mezi mantinely, exceloval především ve formaci se Sidem Abelem a Gordiem Howem. Byl lídrem, virtuózem i rabiátem. Přezdívalo se mu "Hrozivý Ted".

Detroit se pokoušel vrátit na vrchol v roli generálního manažera. A přišlo mu, že aby Red Wings mohli hrát o nejvyšší příčky, potřebují přivést špičkového gólmana. Někoho, kdo by navázal na odkaz Terryho Sawchuka. Volba padla na Rogieho Vachona.

Byl tu ovšem háček. Vachon měl status chráněného volného hráče, a tak když ho Lindsay podepsal, musel jeho ztrátu Králům kompenzovat. Jednání o protihodnotě, na které by se obě strany shodly, nikam nevedlo. Spor musela rozhodnout arbitráž.

A v tuto chvíli na scénu vstupuje McCourt. Právě v něm viděl soudce férové odstupné za Vachona. To se ale pranic nelíbilo samotnému forvardovi. V devatenácti si maloval, jak bude tahounem Detroitu a s Vachonem mezi třemi tyčemi zaútočí na nejvyšší mety.

V Los Angeles ho čekala pozice "muže ve stínu". Prim tam hrál Marcel Dionne. Ten paradoxně o pár let dříve přišel také z Detroitu a fanoušci Rudých křídel jeho odchod těžko skousávali. McCourt tuhle cestu kopírovat nechtěl. Nezamlouvalo se mu hrát druhé housle. A tak zažaloval oba kluby i celou NHL.

Odmítl se připojit ke kádru LA. A dál působil v Hockeytownu, což mu bylo posvěceno právní cestou. Spoluhráči to kvitovali. "Je to to nejlepší, co kdy hokejisty v NHL potkalo. Prostě skvělé," prohodil Nick Libett.

Následné soudní tahanice trvaly rok.

Pro McCourta šlo o náročné období, obzvlášť ho zklamal přístup šéfa hráčské asociace (a později odsouzeného podvodníka) Allana Eaglesona. Později přiznal, že mu úmorná situace sebrala radost z hokeje a změnila jeho pohled na NHL. Ostatně v polovině osmdesátek se raději přesunul do Švýcarska.

Vraťme se ale zpět ke při mezi McCourtem, Detroitem, LA a NHL.

Soud dal v roce 1979 za pravdu Králům, McCourt mezitím stihl odehrát celou sezonu za Detroit. Se soudcovou vůli se nechtěl smířit. Měl za sebou těžké měsíce, musel snášet ústrky ze všech stran. Vytrpěl si svoje. Přijmout verdikt? Nemyslitelné.

Rodák z ontarijského Falconbridge se obrátil na Nejvyšší soud USA. Ne, v žádném případě nehodlal nastupovat za Krále. Majitel losangelského klubu Jerry Buss to na něj raději zkusil řečí peněz, předložil mu nejlepší smlouvu v celé lize.

McCourta vábil třemi miliony dolarů. Výměnou chtěl šest let jeho služeb. Hráč nesouhlasil a Kings definitivně pochopili, že ho prostě nezlomí.

Den na to, 22. srpna 1979 byla zdánlivě nekonečná sága ukončena. Detroit se s LA dohodl na kompenzaci, která nezahrnovala McCourta. Jeho boj skončil úspěšně, vydupal i setrvání u Red Wings. 

O rebelií božsky nadějného machra se dozvěděli příliš pozdě v americké firmě Topps, jež tou dobou vyráběla hokejové karty.

Ve snaze být co nejaktuálnější na základě soudního rozhodnutí připravili pro svou chystanou sérii McCourtovu kartu v barvách Kings.

Postup byl jednoduchý. Vzali jeho fotografii za Detroit a prostě přemalovali dres a helmu. Kombinaci rudé a bílé vystřídala fialová se žlutou. Barvy, které okoukali Králové od svých basketbalových sousedů (Los Angeles Lakers).

V Topps nepracovali vizionáři. Ne, McCourt nikdy trikot Kings neoblékl. Na druhou stranu vzniklo jedinečné memento spletité situace, kterou jsme vám dnes chtěli přiblížit.

V Kanadě vyšla stejná série pod značkou O-Pee-Chee o pár týdnů později.

McCourtova karta se lišila v pár detailech, které lze shrnout jako "marná snaha o napravení přešlapu." Logo Králů v pravém dolním rohu bylo nahrazeno tím detroitským. A navrch byl doleva dodán nápis: "Nyní s Red Wings".

McCourt přitom jedinkrát Detroit neopustil. Celou dobu zůstával hráčem Rudých křídel. Jde tak o zajímavou raritu, nad nímž se znalí fanoušci i sběratelé spíše pousmějí. Valnou ovšem cenu nemá, bavíme se o desítkách korun.

Zmíněná série by přesto neměla uniknout pozornosti lovců pokladů. Vyšla v ní totiž nováčkovská karta Waynea Gretzkyho. Ano, přesně ta, jejíž perfektně zachovalý exemplář se nedávno prodal za víc než milion dolarů.

Šokuje vás ta částka? Vysvětlení je prosté. Stejně jako filatelisté mají svého Modrého Mauricia, hokejoví sběratelé pasou právě po Gretzkym na O-Pee-Chee z roku 1979. Svatém grálu. Po kusu tvrdého papíru s blankytným okrajem a fotografií mladičkého "The Great One".

Velké peníze stojí kvůli své vzácnosti a Gretzkyho postavení v dějinách NHL.

V dokonalé kondici jsou zdokumentované dva exempláře. Zároveň jde o Gretzkyho nováčkovskou, nebo-li rookie kartu. Kartu z první sezony v NHL. Ty patří obecně k nejhodnotnějším kouskům každého hráče a platí za základní stavební pilíř sbírek.

Zatímco v devadesátých letech se vydávaly série v obrovským nákladech a dodnes se dochovalo stovky, ba dokonce tisíce kopií nováčkovských karet v nejlepším stavu, řeč je třeba o těch Dominika Haška či Jaromíra Jágra, přelom sedmdesátek a osmdesátek byl jiný.

Hokejové karty teprve měly před svým největším boomem a málokdo si je schovával. A neotevřených balíčků série O-Pee-Chee 1979/1980 zůstalo naprosté minimum, šance nalézt dalšího "Modrého Mauricia" se blíží nule. To vše přispělo k astronomické ceně, za níž se Gretzky vydražil.

Ptáte se, zda se pořádá hon na "rookie" karty i dnes? Ano, a to zejména na ty z každoročních sérií Upper Deck Series One a Series Two.

Jmenují se Young Guns a "schrastit" na nich třeba Connora McDavida je otázka několika tisíc korun. Cena přitom z dlouhodobého hlediska stále stoupá, a tak se o ně zajímají kromě čistokrevných sběratelů i různí spekulanti a investoři. Vědí, že mohou pořádně vydělat.

I takovou tvář má hobby, kterému se autor seriálu VYKLÁDÁNÍ Z KARET věnuje přes 20 let. Od chvíle, kdy na autobusové zastávce našel pomuchlaný obrázek Davida Trachty v barvách plzeňské Škodovky. 

V seriálu VYKLÁDÁNÍ Z KARET vyšlo:
1. díl: Když šestiletý Kane jásal nad uměním Dominatora a gólem Šmehlíka

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.

'];