Dostal jsem signál, že mám místo v organizaci a mám se o něj poprat, hecuje se Marek Mazanec

Písecký odchovanec již dva roky chytá v zámoří. Po draftu v roce 2012 vychytal Plzni v české extralize premiérový titul a stěhoval se do Nashvillu, se kterým podepsal dvouletou smlouvu. Většinu času strávil v AHL v týmu Milwaukee Admirals, nicméně ukázal se v dobrém světle, což mu vyneslo smlouvu s Predátory i na další ročník. Český gólman nyní našemu webu poskytl exkluzivní rozhovor.

Máte za sebou dva roky v Americe. Co pro Vás znamenaly a jak moc vás změnily po hokejové či osobní stránce?
Tak určitě to byla velká zkušenost, člověk totiž pozná jiné věci a lidi, nové tréninkové styly a podobně. Změnilo mě to hlavně v mém přístupu, jelikož jsem viděl, že bez makání naplno to prostě nejde.

Dvojku v AHL jste tvořil s Magnusem Hellbergem, dá se říci, že jste byli vyrovnaní. Nakonec ale organizace dala důvěru Vám a s Magnusem neprodloužila smlouvu…
Toho si hodně vážím, protože Magnus byl draftovaný poměrně vysoko (druhé kolo v roce 2011, celkově jako 38. – pozn. red.). Původně to byl on, kdo tam měl zůstávat, ale prostě se to změnilo. Dá se říci, že jsem ho přechytal, měl jsem totiž nějaké lepší zápasy a byl jsem první, koho posílali nahoru. Je to pro mě signál, že stále mám místo v organizaci a mám se o něj poprat.

Jednou v rozhovoru jste říkal, že za Vámi chce přijet do Plzně na pivo. Už tedy dorazil?
Nene, ještě nepřijel. Možná ještě dorazí, já mu budu totiž volat, abych věděl, jak se má a co říká na svou výměnu do New Yorku a tak.

V další sezoně byste měl vytvořit dvojku s mladším Juuse Sarosem z Finska. Budete tak v roli toho zkušenějšího, což bude zase něco nového…
Určitě to tak bude. Teď ke mně přijde někdo nový, do této doby to ale bylo tak, že já jsem přicházel k někomu novému. Uvidíme, jak se k tomu postavím já a jak on. On se bude chtít dostat na mé místo, já si ho budu chtít udržet, ale chytat může jenom jeden – takže vznikne taková ta zdravá konkurence. Doufám, že to bude dobrý kluk.

Za dva roky jste odchytal skoro 30 zápasů v NHL. Je to ta porce, kterou jste tak nějak očekával?
Já jsem neočekával vůbec nic, šel jsem tam s tím, že to zkusím a poperu se o to, abych se tam dostal. Tu šanci jsem dostal poměrně brzy, nechali mě tam i dlouho chytat. Tuhle sezonu už jsem odchytal jen dva zápasy. Ale určitě jsem to nečekal.

Jaké to je spolupracovat v organizaci s jedním z nejlepších brankářů, s Pekkou Rinnem?
Já se s ním moc do spolupráce nedostanu, když jsem na farmě. Ale když už se s ním potkám na ledě, tak je to radost ho pozorovat. Je to podle mě nejlepší gólman na světě.

A jací tam jsou trenéři? Jaká je spolupráce s nimi?
Trenéři jsou dobří. Na farmě máme hodně zkušeného trenéra gólmanů, který je i super chlap a hodně tomu rozumí, ve všem vyjde vstříc. V Nashvillu je nyní nový mladý trenér, který to vzal po kouči, jenž odešel do Washingtonu (Mitch Korn – pozn. red.). Je to Ben Vanderklok, o němž se dá říci, že se to učí, ale rozhodně je vidět, že ví, co má dělat a co chce.

Jak se za tu dobu zlepšila Vaše angličtina?
Řekl bych, že jsem se jí naučil. Už se třeba nebojím zvednout telefon a vyřešit si svoje věci. Už nepotřebuji někoho, aby za mě něco dělal.

Co vůbec Milwaukee jako město, jak Vám vyhovuje?
Je to pěkné město, ale je tam po celý rok zima. Všichni se ptají, jak se mi tam líbí. Na to jim říkám, že nic moc, ale oni mi zase povídají, že je to tam v létě super. No jo, jenže já tam v létě nejsem (smích).

A stane se třeba, že Vás poznávají fanoušci ve městě?
To ne, tam je nejvyšší basketbalová a baseballová liga, takže hokej není pro lidi až tolik atraktivní. Moc lidí tam nechodí a není to prostě hokejové město.

Jaké budete mít s Milwaukee cíle do další sezony? A jaké budou Vaše osobní?
První cíl bude určitě uhrát play-off a od toho se nadále odrazit. Můj osobní cíl je být na špici mezi brankáři a udělat s týmem nějaký úspěch.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter